Po několika prvních, jarních a slunečných dnech, s sebou první aprílová sobota přinesla poněkud chladné a větrné počasí. To ale Marianky neodradilo a opět se sešly, aby společně prožily tentokrát setkání v postní době. Povídaly jsme si nejen o smyslu postní doby, ale především jsme se zaměřily na Velikonoční triduum (třídenní), které máme před sebou a na které se připravujeme a těšíme, tedy na Velikonoce. Abychom lépe porozumněly jeho významu, obrazy jsme doplnily symboly. Jen pro zopakování:
Zelený čtvrtek – co
slavíme? Ježíš slavil se svými učedníky poslední večeři. Posloužil
učedníkům tím, že jim umyl nohy a po večeři vzal chléb, rozlámal jej a rozdal
učedníkům. Pokaždé, když se to v kostele děje na jeho památku, věříme, že
Ježíš je uprostřed nás.
V
pátek 15. dubna 2022 na "Velký pátek" zveme rodiny s dětmi prožít
venkovní velkopáteční křížovou cestu v lese ve Ptení.
Sraz všech v 10.00 hodin dopoledne za "posledním domkem" směr k lesu. Ukončení kolem poledne.
S sebou dva hřebíky na malou aktivitu. Aktivitu povede otec Laďa Banďouch,
salesián.
Bílá sobota / neděle
Zmrtvýchvstání - co slavíme? Ježíš vstal z mrtvých.
V neděli brzy ráno našly ženy prázdný hrob a vzkříšený Ježíš se pak ukázal
– nejprve jim a pak svým učedníkům.
Velikonoční pondělí je
spíše den lidových než křesťanských zvyků. U nás, v našich končinách, je
tradicí chodit na koledu, mrskut, šmigrust... J
Nezapomeňte, že Velikonoce trvají ještě celých 50 dnů a „chození do kostela“ není nikdy dost!
Během našeho setkání
jsme si prošly křížovou cestu po faře, protože chladné počasí nám neumožnilo
uskutečnit ji venku. Děvčata si rozdělila text ke 14-ti zastavením a zamýšlely
jsme se pomocí 14-ti příběhů o dětech nad tím, jak by se zachoval Pán Ježíš? Pán
Ježíš nám ukazuje, jak máme žít, abychom se dostali za ním do nebe.
Nechyběl ani čas na hry a pochopitelně ani na malé občerstvení. Pochutnaly jsme si na vynikající pudinkové buchtě, kterou upekla naše Marianka Markétka s maminkou a na křupavých a voňavých koblížcích, které nám čerstvě nasmažila naše „Marianková babička“.
Všem patří velký dík a pochvala!!
A co na závěr?
Každá
z děvčat si domů odnesla malou rostlinku s cibulkou, aby se o ni
mohla po zbytek postní doby starat. Pokud jí bude věnovat dostatečnou péči,
rostlina nás o Velikonocích překvapí a potěší. (Víte už, jakou rostlinku jste si odnesly domů a o jakou kytičku se jedná?)
A stejně tak my,
pokud správně využijeme postní dobu, abychom mohly připravit naše srdce na
Velikonoce, vzkříšený Pán Ježíš nás jistě překvapí, potěší a naplní nás velkou
radostí!
To ze srdce přeji
vám i sobě a těším se na příští Marianky v plném květu – tedy
v májovém měsíci... J
Žádné komentáře:
Okomentovat