MARIAnky přejí maminkám

"Mami, mám tě ráda..."

Na neděli 8. května připadá několik významných událostí - svátek Panny Marie, Prostřednice všech milostí, Svátek matek, zároveň je to Neděle Dobrého pastýře a aby toho nebylo málo, tak ještě přidáme státní svátek Dne vítězství. Z toho všeho jsem nakonec vybrala svátek našich maminek a Panny Marie. 

Každou maminku od svých dětí nejvíce potěší slova: "Maminko, mám tě rád/a." Zní nám to jako odměna za všechny úkoly a záležitosti, které musíme denně řešit a zvládnout... a že jich opravdu není málo mi dá každá maminka za pravdu 😉😊

Pamatujme na naše maminky kytičkou, malým, vlastnoručně vyrobeným dárkem, modlitbou... a vyjádřeme jim lásku, úctu a vděčnost za to, že je máme. 

A my, maminky, obracejme se na Pannu Marii - jako na Matku - s prosbou o milost, být našim dětem dobrými průvodkyněmi, vychovatelkami, učitelkami. Každá matka zanechává stopu v životě svých dětí. Máme velmi důležitou úlohu a poslání. 

Kde jinde hledat model než v Panně Marii - Matce - našem vzoru křesťanských maminek? Jako "Prostřednice všech milostí" nám každé z nás může "zprostředkovat" právě takovou milost, kterou nejvíc potřebujeme a o niž prosíme... A to je obrovský dar právě pro ten náš dnešní významný den!

"Mami, podívej!", vykřikla sedmiletá Anička. 

"No jo," zamumlala roztržitě žena, protože zrovna řídila a myslela na tisíc věci, které bude muset doma udělat. Pak následovala večeře, večerníček, koupání, několik telefonátů - a byl čas jít spát.

"Honem, Aničko, jde se do postele!" Holčička se rozběhla po schodech do svého pokoje. Maminka jí unaveně dala pusu na dobrou noc, pomodlila se s ní a zachumlala ji do peřiny. 

"Mami, já jsem ti ještě chtěla něco dát!"
"Dáš mi to zítra," odpověděla maminka, ale dcera zavrtěla hlavou: "To ne, ráno nebudeš mít čas."

"Ale budu, neboj se," bránila se maminka. "Dobrou noc," dodala a zavřela dveře pokoje. 

Ale ten zklamaný pohled jí nedopřál klid.

Tiše se vrátila do dětského pokoje a rozhlédla se kolem. Ve tmě si všimla, že Anička svírá v dlani kousky papíru.

Pomaličku jí ruku otevřela. Anička v ní držela velké červené srdce roztrhané na kousky. Když ho maminka složila, zjistila, že je na něm napsaná básnička, nazvaná: Proč mám ráda maminku. Srovnala útržky papíru a četla:

Proč mám ráda maminku

I když máš hodně práce a pořád musíš něco dělat, vždycky si najdeš čas na hraní. Mami, mám tě ráda, protože jsem pro tebe ta nejdůležitější část dne. 

Ta slova ji zasáhla přímo do srdce. Honem uvařila kakao a s dvěma hrníčky kakaa a dvěma kousky koláče spěchala do dětského pokoje. Něžně pohladila Aničku po tváři.

"Co se děje?" ptala se holčička rozespale, zmatená tou noční návštěvou.

"To je pro tebe, protože jsi pro mne ta nejdůležitější část dne."

Holčička se na maminku usmála, vypila polovinu hrníčku a šťastná usnula.